Lorentzova transformace

Lorentzova transformace je soustava rovnic umožňující pomocí souřadnic x, y, z, t nějaké události U v inerciální vztažné soustavě S vyjádřit souřadnice x' , y' , z' , t' téže události v jiné inerciální vztažné soustavě S', která se vzhledem k původní soustavě S pohybuje rychlostí v. Podle týchž pravidel jako události se transformují i všechny ostatní čtyřvektory.

Rovnici prvně užil Woldemar Voigt roku 1887. Kontrakce délek postuloval prvně George Francis FitzGerald roku 1889. Obecněji je pak užil nizozemský fyzik Hendrik Antoon Lorentz. Ukázalo se, že základní rovnice elektromagnetismu jsou stejné ve všech vztažných soustavách, které se vůči sobě pohybují neměnnou rychlostí, právě při použití těchto transformačních vztahů.